můj oblíbenec...x-D
Americko - kanadský bílý ovčák, jinak též Bílý švýcarský ovčák
Popis: Je vhodný i jako rodinný pes. Je neagresivní, existují pouze výjimky. Zaslouží si pozornost také pro svou dobrou cvičitelnost, učenlivost a všestranné použití. Je využíván jako pes služební (podobně jako německý ovčák), strážný, lavinový, vodič nevidomých a hledač drog. Vyžaduje majitele, který se s ním rád pomazlí a také si s ním pohraje. Hodí se pro každého, kdo si přeje nejen společníka, ale i pracovně využitelného psa. Většinou miluje ostatní psi, lidi a děti. Má velmi kvalitní srst s podsadou, takže může celoročně bydlet venku a nijak mu to nebude vadit. Země původu: Švýcarsko
Povaha: Je temperamentní, živý, vyniká svou osobností, má silné nervy, není však agresivní. Je klidný a sebevědomý a zachovává si přirozený odstup, který vylučuje spontánní přátelství k cizím lidem. Je pro svou povahu vyhledáván.
Historie: Ačkoliv se toto plemeno zdá velmi mladé, má však společný původ s německým ovčákem. Dalo by se říci, že toto plemeno je vlastně jiný typ německého ovčáka. NO začal vznikat v 80. letech 19. století v Německu. vyšlechtili je hlavně kvůli pasení ovcí, proto byla bílá barva těchto psů častá a velmi žádoucí. Pro jeho reprezentativní vzhled ho chovali i Habsburkové a rod Hohenzollemů. V roce 1882 byl na výstavě v Hannoveru baronem von Knigge poprvé předveden ve skupince německých ovčáků také bílý ovčák. Tento pes byl dědečkem psa, který byl (a stále je) pod jménem Horand von Grafrath. V té době začínal Max von Stephanitz šlechtit moderní typ německého ovčáka a tak Horanda s nadšením koupil a použil ho do svého začínajícího chovu. Horand byl tmavě vlkošedý pes, ale nesl dominantní gen pro bílou barvu. Bílá barva byla na počátku chovu německých ovčáků velmi rozšířená. V té době také získal bílý německý ovčák mnoho svých příznivců a obdivovatelů mimo jiné také z USA. Stephanitz zpočátku proti této barvě nic nenamítal, protože se zabýval hlavně pracovní upotřebitelností, ale časem pod nátlakem okolí svůj názor změnil. Po druhé světové válce došlo k velmi výraznému obratu a bílý ovčák se stal doslova nežádoucí. Velcí chovatelé na něj začali svádět všechna vážná onemocnění, která existovala a špatnou povahu a začali ho nazývat albínem (omyl!). Bílý ovčák má bílou jen srst, jako jiná plemena a pigmentaci nosní houby, pysku, očí, apod. má tmavou. V těchto sporech o bílou barvu příznivci plemene bohužel podlehli a plemeno začalo zanikat. V Německu byli všichni bílí psi z výstav nemilosrdně diskvalifikováni. V USA nastala podobná situace, pouze Canadian Kennel Club odolala tomuto "honu na čarodějnice" a i dále uznával bílou barvu německého ovčáka. Také tamní chovatelé to nevzdali a založili si svůj klub. Navzdory tomu už je žádný klub ani svaz od roku 1968 do plemenné knihy nezapisoval (tedy kromě Kennel Clubu). Až v roce 1970 přivezla švýcarka A. Burchová bílého ovčáka zpátky do Evropy. Tohoto dospělého psa importovala z USA, kde žila a tyto psy znala. Moc si cenila jejich pracvních schopností a tak se snažila prosadit i jejich oficiální chov. To se však moc nedařilo a když se pak odstěhovala zpět do USA, chov opět upadal. Zlom nastal až v roce 1984. Švýcar J. Epprecht se zasloužil o velký rozvoj tohoto plemene-nyní zvaného americko-kanadský bílý ovčák, importoval několik psů a založil oficiální klub. V Americe je to však stále bílý německý ovčák, kde má spoustu svých příznivců a samostatných klubů. Prvního bílého ovčáka k nám dovezla paní Hesová z Libně, ale první vrh štěňat se narodil v chovatelské stanici Acabo Czech paní Peckové. U FCI je zatím toto plemeno registrováno v národním registru. Použití: Do naší republiky byl dovezen jako plemeno společenské. Ve světě i u nás se díky své stavbě těla a povaze uplatňuje v práci např. jako pes slepecký, ovčácký, lavinový, hledač drog, služební, hlídač a hlavně je věrným rodinným psem milující děti, který udělá vše pro svou rodinu.
Čerpáno z : http://dogfriends.blog.cz